Brambory

brambory

Oficiálním názvem je lilek hlíznatý, jinak nazývaný jako lilek brambor, brambor obecný nebo brambor hlíznatý. Patří do čeledi lilkovitých. Brambor je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin. Tato zemědělská plodina se stala velmi oblíbenou a to především díky její nenáročnosti na přírodní podmínky a vysokým hektarovým výnosům. Již před 4 až 5 tisící lety byly brambory domestikovány v oblasti dnešního Peru. Toto bylo prokázáno archeologickými nálezy. Peruánci využívali brambory ke konzumaci, uchovávali je v podobě sušeného prášku, připravovali z něj alkoholické nápoje a využívali je i v medicíně.

Po dobytí tohoto území Španěly, tedy v první polovině 16. století, se brambory z Jižní Ameriky dostávají do Evropy. První velkou zásilku obdržel španělský král jako dar a později se i v Evropě začaly brambory využívat jako jedna z hlavních potravin.

Nezávisle na Španělsku se tato významná plodina dostává i do ostatních evropských zemí. Začíná se pěstovat například ve Velké Británii a Irsku, kde se rozšířily poměrně rychle, hlavně díky podobným přírodním podmínkám jako v místě jejich původu. Z těchto dvou ostrovních zemí se později rozšířily i do Severní Ameriky.

U nás se s nimi poprvé setkáváme v první polovině 17. století. Zpočátku byly brambory považovány za cenné dary, postupem času se však začaly rozšiřovat. V období hladomoru se objevily i návrhy, jak z brambor připravit mouku a chléb. Zabránily tedy hladomoru i nemocem ze špatné výživy.

Brambory obsahují velké množství sacharidů, bílkovin a vlákniny. Nejvíce z obsahu tvoří škrob. Dále obsahují významné množství vitaminu C a minerálních látek. Jedná se především o draslík, který je společně s vitaminem C důležitý pro organismus.

Nejvíce vitaminu C obsahují čerstvě vykopané brambory a po jejich sklizni začíná obsah vitaminu C klesat. To závisí především na době a způsobu uskladnění brambor.

Sídlo firma GIRAFRUIT s.r.o. se nachází v Polabské nížině. Teplé písky a nízká nadmořská výška dávají dobrý předpoklad pro pěstování raných brambor. Naše firma se zabírá jak výrobou – pěstováním brambor; tak i dalším zpracováním – balením.

Pro pěstování brambor využíváme jak vlastní pozemky, tak i pronajaté. Rané brambory pěstujeme v okolí Starého Kolína a Svaté Kateřiny.

Pozdní brambory pěstujeme na Českomoravské vysočině v oblasti Žďárska. Dále spolupracujeme s tuzemskými pěstiteli, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s pěstováním brambor.

Veškerá produkce našich brambor je zpracována na baličce ve Svaté Kateřině. Tato balička je v roce 2009 – 2010 zcela zrekonstruována a je zde využita nová technologie jak pro balení, tak pro skladování. Nově zrekonstruovaný objekt umožňuje ideální zpracování brambor jak přímo z pole tak i ze skladu. Vždy dbáme především na šetrnost zacházení a kvalitu brambor. Spokojený zákazník je náš cíl.

Brambory sklízíme nejmodernější technikou

brambory

Původ

Brambory jsou hlízy rostliny z čeledi lilkovitých. Vedle obilovin jsou naší nejdůležitější plodinou. Jsou jednou ze základních potravin, kromě toho jsou důležitou surovinu v potravinářském průmyslu (výroba škrobu, lihu, polotovarů z brambor).Existuje velké množství odrůd.

Pravlastí brambor je Jižní Amerika, Inkové je zde pěstovali ve dvou klimaticky rozdílných oblastech. Tou první jsou vysoko položené horské pláně And v Peru a Bolívii, druhou pak nízká pobřeží úzkého Chile s přilehlým ostrovem Chiloe.

Po dobytí incké říše Španěly v první polovině 16. století putovaly do Evropy kromě mnoha tun zlata a stříbra i některé exotické rostliny, mezi nimi i brambory. Roku 1565 dostal první větší zásilku brambor z Cuzca jako dar španělský král Filip II. Nezávisle na španělských dobyvatelích se brambory dostaly do Anglie na lodi anglického piráta Francise Drakea.

Brambory byly v kontinentální Evropě zpočátku přijímány se značnou nedůvěrou a obavami. Byly považovány za pohanskou a nekřesťanskou plodinu, za plodinu nečistou a zdraví ohrožující. Případně byly používány pouze jako okrasná exotická rostlina na dvorech velmožů a v klášterních zahradách. Dokonce se používaly jako afrodisiaka. Tato nedůvěra trvala téměř dvě staletí.

Okolo roku 1740 rozpoznal význam brambor pruský král Bedřich II. Veliký a nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory z Braniborska, odtud vznikl zkomolením jejich dnešní název. Podle jiného názoru vznikl název brambory ze slova bamboly – starého označení pro hlízy.

Nejstarší zmínka o bramborech v českých zemích je z roku 1623 a hovoří o jejich podávání na stole Viléma Slavaty. Ve větším měřítku se začaly v Čechách pěstovat a používat jako potraviny teprve od druhé poloviny 18. století v souvislosti s pruskými válkami.

Ve větším měřítku se rozšířilo pěstování brambor teprve v hladových letech 1771 až 1772 za Marie Terezie, která jich nechala do Čech přivézt značné množství z Pruska. Na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy.

Pěstování

Brambory lze pěstovat ve všech výrobních oblastech ČR; typickou oblastí pro jejich pěstování je bramborářská výrobní oblast s ročními srážkami 650 – 800mm, kde je dosahováno nejstabilnějších výnosů. Typicky bramborářské jsou lehčí až středně těžké půdy s dobře propustnou spodinou, slabě kyselou půdní reakcí pH 5,5 až 6,5, s dobrou úrovní staré půdní síly (pozemky pravidelně hnojené organickými hnojivy). Pro pěstování brambor se nehodí půdy zamokřené ani extrémně lehké půdy (písky). Pro mechanizovanou sklizeň nejsou vhodné silně kamenité pozemky, kde dochází k poranění hlíz při sklizni a k poruchám strojů.

Nejvyšší podíl ploch představují konzumní brambory, z toho rané (jsou na trhu řádově začátkem měsíce června do konce července a pěstují se v Polabí a na jižní Moravě) a ostatní konzumní (pochází nejvíce z Českomoravské vrchoviny). Dále se pěstují brambory určené pro zpracování na škrob.

Celková spotřeba brambor na jednoho obyvatele ročně se odhaduje na 70 kg. Z toho připadá asi 15 % na výrobky z brambor (hranolky, lupínky, kaše) a zbytek představuje spotřebu brambor „ve slupce“.

Sázení brambor je nutno věnovat zvláštní pozornost proto, že podstatně ovlivňuje výnos hlíz, určuje počet rostlin na jednotce plochy půdy, podmiňuje délku období narůstání hlíz a ovlivňuje práci kultivačních a sklizňových strojů. Při výsadbě musí být sadbové hlízy uloženy s minimálním poškozením do prokypřené, mírně vlhké půdy.

Doba sázení je závislá na teplotě a stavu půdy v době výsadby, která by se měla pohybovat v hloubce výsadby alespoň v rozmezí 6 – 8°C. U předklíčené nebo narašené zdravé sadby raných brambor postačuje teplota půdy nad 6°C. Čím teplejší je oblast, tím dříve je možno kvalitně připravit půdu a termín výsadby raných brambor se více urychluje. Rané konzumní brambory v raně-bramborářských oblastech sázíme obvykle od poloviny března do začátku dubna, ve výjimečně příznivých letech se výsadba posunuje i na začátek března. Nedodržení optimální doby sázení vede ke snížení výnosů u všech směrů pěstování brambor.

Rané brambory sklízíme řádově počátkem měsíce června. Brambory nejsou ještě uzrálé a jsou určeny pro rychlou spotřebu.

Konzumní brambory pozdní sklízíme v plné zralosti , kdy zasychá nať, hlízy odpadávají od stolonů, slupka je pevná a neodlupuje se (výjimkou jsou rané odrůdy pro letní konzum). Při napadení natě plísní bramborovou zničíme předčasně nať rozbíječem nebo chemicky, abychom zabránili přenosu infekce na hlízy a necháme hlízy alespoň 10 dní v půdě, aby se slupka zpevnila.

Sklizené brambory se musí zbavit příměsí, vadných hlíz a musí se velikostně roztřídit. Na třídičkách často dochází k poranění hlíz. Proto je zde vhodné po sklizni velikostně třídit jen partie k expedici a ostatní před uskladněním nejvýše zbavit hlíny a kamenů a třídit před vyskladněním.

Pro skladování jsou nejvhodnější sklady vybavené moderní technikou na třídění a manipulaci s hlízami a s regulací podmínek skladování (teplota, vlhkost).

Odrůdy

Do devadesátých let minulého století se u nás pěstovalo kolem 40 odrůd brambor. Ke konzumním účelům se jich využívalo kolem 30. Vždy existovala jedna nosná odrůda, která na trhu s přehledem dominovala, například Krasava, Radka, Karin. Dovoz zahraničních brambor, vyjma sadbových, neexistoval. V posledních letech se situace podstatně změnila.     V České Republice je ve státní odrůdové knize zapsáno 161 odrůd brambor (stav roku 2008). Jedná se o 34 odrůd velmi raných, 51 odrůd raných, 49 odrůd poloraných a 27 odrůd polopozdních až pozdních. Z těchto odrůd registrovaných v ČR je nejvíce zastoupeno německých odrůd (66), českých (49) a holandských (42), zbytek tvoří dvě odrůdy z Francie a dvě z Rakouska. Členství v EU nám ale přineslo možnost pěstovat odrůdy zapsané v tzv. Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, kterých je bezmála 1200. V praxi to znamená, že se na našich polích v roce 2008 pěstovalo 223 odrůd.

Rozdílné vlastnosti  odrůd využívají zejména pěstitelé a zpracovatelé. Spotřebitelé se budou orientovat hlavně podle varného typu a  podle  délky vegetační doby.

Rozdělení  brambor

Podle doby sklizně

rané - dodávají se do 31.8. sklizňového roku, nejsou vhodné na delší skladování

pozdní - dodávají se po 1.9. sklizňového roku, jsou vhodné pro delší skladování a dělí se do třech základních varných typů. Je možno se ještě setkat s průmyslovým typem brambor,který se používá při výrobě lihu a škrobu.

varný typ A
– salátové
- tuhé nemoučnaté brambory, s nízkým obsahem škrobu, pevné.

varný typ B
– přílohové
- mírně moučnaté, při vaření se mírně rozpadávají, střední obsah škrobu, polopevné.

varný typ C
– kaše, smažení
- moučnaté brambory, při vaření se rozpadají, mají vysoký obsah škrobu.

Kvalita brambor se určuje podle odrůdy, barvy dužiny, zrání, slupky, škrobnatosti zralých hlíz a odolnosti proti chorobám.

Posklizňové ošetření

Posklizňová úprava je soubor prací, při kterých se po mechanizované sklizni před uložením či expedicí oddělí od hlíz zbylé příměsi, popřípadě hlízy zjevně napadené plísní bramborovou, bakteriální mokrou hnilobou nebo hlízy namrzlé. Zdravé, mechanicky nepoškozené, zralé hlízy se zpevněnou slupkou, sklizené za dobrého počasí (ne za deště nebo extrémních teplot) mohou být skladovány bez problémů.

Posklizňová a v současné době i tržní úprava je různě složitá a závisí především na kvalitě sklizně, užitkovém směru, době spotřeby brambor a stavebním řešení třídírny.

brambory

U konzumních a sadbových hlíz je posklizňová a tržní úprava nezbytností. Posklizňová úprava pozdních konzumních brambor je závislá na stavu sklízených hlíz a době expedice . Při posklizňové úpravě lze využít různé technologické postupy. Nejobvyklejší způsob je příjem hlíz do skladu v paletách nebo volně s následujícím rozdružením (odstranění hrud, kamene, zbytků natě a plevelů, hlíz viditelně napadených chorobami a hlíz silně poškozených) a uložením v bramborárně do boxů , případně do palet. Oddělit lze hlízy nadrozměrné a podrozměrné. Vlastní velikostní třídění a přebírání se doporučuje provádět až před expedicí .

Skladování

Brambory pro dosažení nejnižších skladovacích ztrát a zachování konzumní kvality či biologické hodnoty (u sadby) vyžadují:

  • naskladnění zdravých, suchých, vyzrálých hlíz s minimálním poraněním
  • dodržení správné teploty podle fáze skladovacího období a užitkového směru
  • výměnu vzduchu v mezihlízovém prostoru, odvod CO2 a vody vzniklé dýcháním brambor

  • Skladovací období má několik fází:

    Osušování

    Trvá 24 až 36 hodin po naskladnění v závislosti na stavu brambor. Zásadně by nemělo docházet k naskladňování mokrých brambor. V tomto období se odstraní povrchová vlhkost hlíz. Teplota brambor by v této fázi neměla přesáhnout 22°C a neměla by klesnout pod 10°C.

    Hojení(suberizace)hlíz

    Následuje po období osušování. Probíhá při teplotě 12 – 18°C a relativní vlhkosti 85 – 95%. Délka této fáze (10 – 21 dnů) je závislá na teplotě brambor, na jejich zdravotním stavu a mechanickém poškození hlíz. Během tohoto období dojde k zahojení poškozených hlíz vznikem povrchové korkové vrstvy.

    Zchlazování

    Následuje po období hojení. Provádí se větráním vnějším vzduchem, v případě výskytu mrazů smíšeným vnějším a vnitřním vzduchem. Teplota vháněného vzduchu je o 2 až 5°C nižší než teplota brambor. Při nižším teplotním rozdílu než 2°C by docházelo pouze k pomalému, energeticky náročnému zchlazování. Při překročení teplotního rozdílu 5°C by došlo k biologicky nežádoucímu teplotnímu šoku. Během této fáze se teplota postupně sníží na skladovací teplotu:

    2 – 4°C u sadbových brambor

    4 – 7°C u konzumních brambor

    6 – 8°C pro brambory určené na zpracování (lupínky a hranolky)

    Pro zamezení klíčení hlíz skladovaných při vyšších teplotách a určených pro dlouhodobé skladování nebo zpracování je nutné zajistit aplikaci retardačních přípravků (např. Neo-Stop); při jejich aplikaci ve skladu nelze skladovat s konzumními bramborami sadbu. Doba zchlazování je závislá především na vnějších teplotách. V této fázi udržujeme relativní vlhkost v rozmezí 85 – 95%.

    Skladování
    Následuje po období zchlazování . Cílem je udržení teploty dosažené během období zchlazování. Větrání se omezuje na co nejkratší dobu (1 – 2hod.den-1).

    Pokud se udržuje požadovaná skladovací teplota, provádí se pouze krátkodobé větrání vnitřním vzduchem, aby došlo k odvedení produktů dýchání z mezihlízového prostoru. Doporučuje se (u skladů volně ložených brambor) krátkodobé větrání při reverzaci ventilátorů, za účelem snížení skladovacích ztrát (migrace potní vrstvy). Reverzace se nepoužívá u skladů paletových. Hodnota relativní vlhkosti se musí řídit podle struktury výskytu skládkových chorob. Měla by se pohybovat v rozmezí 85 – 95%. Délka skladovacího období v jarním období je limitována tepelně izolačními vlastnostmi skladu, venkovními teplotami, případně ji lze prodloužit použitím strojního chlazení.

    Skladování brambor ve sklepích a krechtech postupně ztrácí na významu pro obtížné uplatnění mechanizace a udržení potřebných skladovacích podmínek.

    Nejběžněji se hlízy skladují v paletách nebo volně ložené. Výhodou palet je lepší manipulovatelnost, možnost společného skladování menších partií, nevznikají v nich otlaky hlíz. Nevýhodou je relativně vysoká pořizovací cena, větrání obtokem, nutnost stavět sklady s větší kubaturou pro uskladnění stejného množství hlíz. Skladování volně ložených hlíz je levnější, lépe udržují požadované skladovací podmínky, lépe se retardují. Většinu výhod obou spojují tzv. provětrávané palety, které jsou však nejdražší.

    Girafruit - brambory

    Brambory Girafruit

    Záměr firmy GIRAFRUIT v oblasti pěstování brambor a dalšího zpracování.Naše pěstitelská činnost je odvislá od našich a pronajatých pozemků. Díky dodržování agrotechnického postupu nelze v současnosti navýšit pěstitelskou činnost brambor. Je zde pouze možnost zvýšit produkci vyššími hektarovými výnosy. Bohužel nejde všemu poručit a práce v zemědělství je hodně závislá od průběhu počasí a i trochu o štěstí. I přes důkladný výběr sadby se může stát, že některé odrůdy v daném roce nevyjdou. Přesto se nám daří naší práci zkvalitňovat a hektarové výnosy navyšovat. Podstatně větší možnosti vidíme v oblasti zpracování. Naše nově zmodernizovaná linka nám umožňuje ideálně zpracovávat rané brambory. Je to především díky položení skladu – baličky.

    Svatá Kateřina se nachází v ranobramborářské oblasti Polabské nížiny. Tato výhoda nám umožňuje se stát opravdovými profesionály co se týče vlastního zpracování. Dokážeme v jeden den brambory vyorat, zpracovat, provést vlastní distribuci a díky logistice s našimi obchodními partnery je dostat ještě týž den až k cílovému zákazníkovi. Díky této výhodě můžeme konečnému spotřebiteli dát ty nejčerstvější a nejkvalitnější brambory z Polabské nížiny. Pozdní brambory pěstujeme na Českomoravské vysočině. Naše spolupráce s pěstili, co se týče konzumních pozdních brambor, je také z této oblasti. K této spolupráci využíváme převážně pěstitelů, kteří množí sadbu. U těchto pěstitelů je jistota profesionality. Jsou to lidé, kteří pěstování brambor opravdu propadli a vědí, o čem mluví. Díky zkušenostem, které získali množením sadby, je pro ně pěstování brambor zábavou. Z dobře vypěstované a řádné ošetřené sadby lze taky využít brambory, které se hodí pro naše spotřebitele.

    Brambory Girafruit

    V současné době balíme brambory do několika balení. Řádně značíme jednotlivé odrůdy a varné typy. S tímto balením chceme nadále pokračovat. Nicméně chceme pro nejnáročnější zákazníky zvolit nový druh obalu a zde zabalit tu nejlepší odrůdu brambor. Je pravidlem, že v průběhu vegetace počasí silně ovlivní vývoj jednotlivých odrůd. Z toho důvodu pro toto balení chceme používat odrůdu, která v dané sezóně dopadla nejlépe. Pro tento účel bude vybrána brambora varného typu AB – BA. Našim cílem je neustále se zlepšovat a splnit tak vaše náročné požadavky.

    Otevírací doba

    Hlavní sklad - Kutná Hora

    • Po-Pá: 05:00-19:00
    • So: 06:30-12:00
    • Ne: 14:00-19:00

    Kde nás najdete

    GIRA - Jiří Bareš, GIRA fruit s.r.o.
    Svatá Kateřina 134
    284 01 Kutná Hora - Svatý Mikuláš

    Tel.: 327 571 505-6
    E-mail: girakh@seznam.cz

    Podrobné kontaktní údaje

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    © 2015 GIRA Jiří Bareš - GIRA fruit s.r.o. | Tvorba webových stránek